Mého srdce "šampión"...

3. září 2012 v 12:31 |  O mně
On je někdo, koho znám čtvrtým rokem. Hodně jsme si psávali, až hluboko do noci. Moc a moc. Pak jsme spolu i "něco" měli, ale docela vázla komunikace, tak se to potom ukončilo (:D). Zkrátka a jednoduše... pak už mě ignoroval a tak... No a já si uvědomovala jak moc ho (asi) miluju. Několikrát za prázdniny jsem si myslela, že mu napíšu. Bála jsem se, že neodepíše. (Ale napsal mi na narozeniny hezkou zprávu.) Dělal reparát a on propadl. Myslela jsem si, že bude chodit do stejné školy (do naší) a těšila jsem se na něj. I má spolužačka říkala, že ho zahlédla. Ale já ne. Jenže ta kamarádka mi napsala, že se spletla, že chodí do školy úplně do jiného města a mě to mrzí. Chce se mi brečet... zoufalstvím. Co když ho už nikdy neuvidím?
Omlouvám se, ale kam jinam to napsat než na blog? Citím se hrozně, už si prostě nepíšeme. Je konec. Definitivní. (Ale já nechci!!)
Fajn.. Ne, špatně! Plačící
A co bude s jídlem? Nemám náladu jíst zdravě, připadám si fakt pitomě. Pořád o něm mluvím, myslím na něj 99,9% ze dne a teď?! Uvidím ho ještě někdy? Budeme si spolu ještě vůbec psát? Byl něco jako součást mého života. A je fuč, daleko. Je mi smutno. Zdraví nezdraví... Hladovka či něco sladkého... Zatraceně!


Nechci ho jen ztratit jako mávnutím proutku...
Nesmím si z toho dělat velkou hlavu a musím poračovat dál. Nevzdám se. Ne teď.
Ale... STOP!
(P.S. Nezapomenu na procházky s ním...)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama